ABECEDA ŽIVOTA - rok 2013

PvP

Relaxačně sebepoznávací prodloužený květnový víkend – 5 dní

Kdy: 4.5. - 8.5. 2013 a 8.5. - 12.5. 2013

Kde: http://www.chalupaupramene.eu/

Za kolik: 3920,- Kč (ubytování, plná penze, lektorné)

Lektorky:

Eva Ráčková (www.pandorinaskola.webnode.cz,)

Alena Horáková (www.astrologie-odet.cz)

 

Všechno musím udělat sama

zena_ukliziKdyž to neudělám já, tak to neudělá nikdo, slýchávám často od žen, které si stěžují, že jim partner s ničím nepomůže, že se na něho nemohou spolehnout a že se musejí „doprošovat“, aby alespoň vynesl koš. Nemohou dokonce ani v akutním stavu do nemocnice, protože on se sám o sebe nepostará. Ba co hůř, nepostará se dokonce ani o děti, přičemž slovem „děti“ jsou často myšleni týnejdři vlastnící nejen občanský, ale i řidičský průkaz.

Ó hrůzo, děti budou mít hlad, manžel bude bez dozoru.

Někdy nevím, co takové ženě poradit. Přiznám se bez mučení, že si často myslím, že nejvíc by pomohla nějaká „polepšovna“ pro ženy – profesionální oběti a matky, které se nedovedou vyrovnat s mužským principem, nedovedou přestřihnout pupeční šňůru a to jak svým dětem, tak ale i svému partnerovi, který není partnerem, ale jen dalším dítkem v rodině.

 

Jak začít znovu věřit?

samaKomu? Naskočí mi vždy hned automaticky... Komu vlastně věřit? Partnerovi, že mne znovu nepodvede? Nezraní? Sobě? Že dovedu žít vědomě, tedy vědoma si sama sebe a nenechám se už znovu oklamat?

Nebudu se podbízet a za každou cenu se snažit, aby mne ten druhý měl rád? Zůstal se mnou? Neopustil mne a já nezůstala sama? Neopustil rodinu a já netrnula hrůzou, jak uživím naše děti? Zdůrazňuji: NAŠE, tedy pochopitelně i jeho. Protože nesmím zapomínat, že když můj muž už není můj muž, je stále otcem našich dětí.

Takže jak začít znovu věřit? Je to opravdu o tom slovíčku ZNOVU? A nebo spíš o slově VŮBEC?

 

Některé mýty o odpuštění

spojene ruceČasto se ve své praxi setkávám s lidmi, kteří nedovedou odpustit komukoliv - včetně sebe - cokoliv, dokonce se odpustit brání, protože:

–  když mu/jí to odpustím, tak bude mít pocit, že se vlastně nic nestalo a udělá to znovu
–  když mu/jí to odpustím, tak nebude potrestán/na
–  když mu/jí to odpustím, tak vlastně projevím svou slabost
–  když mu/jí to odpustím, tak projevím souhlas se svým ponížením
–  když mu/jí to odpustím, tak blá blá

 

O žárlivosti

zarlivec Žárlivost považuji za strašlivou nemoc. Za hada, který se plíží tiše a jemně se ovíjí kolem svých obětí – toho, kdo žárlí i toho, kdo je objektem žárlivcova žárlení. Ani jeden není v záviděníhodném postavení.

Žárlivec si žije svoje peklo obav z opuštění, z toho, že není dost dobrý, krásný, dokonalý, schopný atd., aby mohl být milován. Je neustále nucen kontrolovat, vyslýchat, dožadovat se vysvětlení, pronásledovat a slídit, aby se ujistil, že jeho „milovaný/milovaná“ myslí jen a jen na něho. Nezná minutu oddechu, je schopen Vás vytáhnout od kadeřníka a zkontrolovat Vám volaná čísla i SMS ve vašem mobilu, v noci vás vzbudit a dožadovat se vysvětlení, o kom se vám právě zdálo a co jste v tom snu dělali...

 

Přihlašte se



Kdo je přihlášený

Připojeni - hostů: 11